Předporodní příprava od fyzioterapeutky

Ženy mi již vícekrát říkaly, že kdyby věděly, co předporodní péče od fyzioterapeutky zahrnuje, tak by si ji dopřály, anebo by se jí méně bály, pokud se jich týkala. Nemohu psát za všechny kolegy/ně z oboru, tak sepíši, co mohu v předporodní péči nabídnout já. Zároveň ještě rychle dodám, že předporodní péče je možnost, nikoli nutnost, často velmi příjemná možnost 🙂 a týká se jak žen plánujících porod vaginální i z různých důvodů porod císařským řezem.

TRVÁNÍ NÁVŠTĚVY A KOHO NAVŠTÍVIT

Trvání se bude hodně měnit s ohledem na to, za kým půjdete, kde fyzioterapeut pracuje. Osobně nejdu po hodinu. Návštěva u mě trvá 60 minut, ale někdy ženy přijdou i vícekrát, později třeba už jen na 30 minut. Někteří nabízí rovnou 2hodinové návštěvy. Jinde může být péče omezená na přípravu porodních cest a trvání je kratší. Při objednání se ptejte na délku, co péče zahrnuje. Může být rozdíl v péči vykázané na pojišťovnu a té, kterou si platíte sama… já se snažím rozdíly nedělat, ale ne každý má v práci takové podmínky ♥

Za kým jít? Fyzioterapeuta/tku můžete vyhledat přes odkazy připojené v záložce FYZIOTERAPIE (odkaz). Velmi komplexní předporodní péči nabízí řada porodních asistentek, ale třeba i masérky a duly. Já chci v článku shrnout nabídku fyzioterapeutek.

ROZHOVOR, ANAMNÉZA

Na úvod by měla být vyslovena zakázka ze strany ženy – zda chce například řešit konkrétní pohybové problémy, anebo jen obecně konzultaci a přípravu na porod… zakázky bývají různé. Chodí mi ženy, které chtějí projít běžné denní činnosti a probrat, jak u nich používat své tělo, které se těhotenstvím tolik změnilo, jiné mají specifický problém (třeba brnění horních končetin, bolesti dolní části zad, bolesti při pohlavním styku…), dále přichází ty, jejichž miminko se ještě nenachází v děloze ve výhodné poloze, najdou se ale i ženy, které mají spokojené těhotenství a pouze si přejí připravit porodní cesty a nechat se trochu opečovat.

Žádný fyzioterapeut nezačne návštěvu bez vstupního rozhovoru, kdy odebere důležité údaje (historie, úrazů, operací a jiné zdravotní potíže v minulosti a současnosti, užívané léky, aj.). Zajímá nás třeba i Váš pohybový režim – pracovní pozice, čím trávíte čas, kolik toho nasedíte, zda cvičíte a mnoho dalšího 🙂

KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR

Pod tímto odborným názvem se skrývá vyšetření pohledem, pohmatem a využití specifických testů, které se fyzioterapeuti učí od dob studií a zdokonalují se v nich praxí celý svůj profesní život.

Vyšetření fyzioterapeutem může absolvovat žena v jakémkoli týdnu těhotenství, stejně tak fyzioterapii v případě jakýchkoli pohybových potíží (bolesti, stresová či jiná inkontinence, blokády žeber a jiné). Přirozeně je také součástí návštěv fyzioterapeuta před porodem. Zajímá mě pohled na ženu ve stoji a při chůzi, stoj na 1 noze, rozsah pohybu paží a páteře, sleduji, jak žena dýchá, ve stoji hmatám ještě kostěné body na pánvi, šahám na chodidla a klenby (někdy je toho víc, toto je mé rutinní minimum). Poté se žena přesune na lehátko, kde ji vyšetřuji dále vleže na zádech a bocích, v raných stadiích těhotenství ještě i na břiše. Zajímá mě nastavení těla v lehu, hmatám napětí kůže, svalů, posunlivost tkání, pohyblivost kloubů, šahám ženě na pánev a bříško. To je takové shrnutí v kostce, i když dělám některé postupy rutinně, vždy je vyšetření individualizové a trvá od pár minut po desítky minut, někdy se již prolíná s terapeutickým ošetřením, samozřejmě se může lišit mezi kolegy.

Grafické shrnutí nejčastějších změn držení těla v těhotenství. Zdroj: reliva.in

SPECIFICKÁ PŘEDPORODNÍ PÉČE

Muže zahrnovat jednu nebo i více zmíněných metod, jejich kombinaci. Jiní fyzioterapeuti mohou nabízet obměnu těchto služeb. Každý podle toho, co umí.

MASÁŽ – těhotenská masáž může být částečná (omezená na určité segmenty těla) nebo celotělová. Většinou masíruji oblast pánve, břicha a hrudníku, abych upravila neoptimální napětí a tahy (kůže, svalů, fascií, děložních a jiných vazů), které mohou děťátku bránit v zaujetí optimální polohy v děloze matky, ženě mohou způsobovat bolesti a dyskomfort. Anebo jde prostě jen o relaxační přípravu 😊 Při masáži používám olej, můžu pustit relaxační hudbu, zatemnit v místnosti, ať si dopřejete příjemné opečování.

Ilustrační foto těhotenské masáže. Zdroj: touchtohealspa.com

MANUÁLNÍ TECHNIKY MĚKKÝCH TKÁNÍ, MOBILIZACE – někdy se zdají být podobné masáži, jde o specifické techniky, které fyzioterapeuti využívají. Působí se jemným tlakem, tahem, nebo i více intenzivním. Může jít o mobilizaci žeber, uvolnění krční páteře či ramenních pletenců, ošetření bránice, často ošetřuji oblast křížů a křížokyčelních skloubení (tzv. SI klouby), kyčelní klouby, chodidla…

V případě těchto technik se může objevit bolest, pokud narazím například na bolestivý bod (tzv. tender point), nicméně celou dobu s ženou komunikuji a upravuji svou práci. Cílem není bolest provokovat, ale napomoci tomu, co řešíte. V závěru těhotenství může být takovým bolestivým bodem například úpon břišních svalů nebo přitahovačů kyčlí na stydké kosti, anebo děložní vazy.

PRÁCE S ŠÁTKEM / REBOZEM – práce s šátkem může nahradit (i doplnit) předchozí dvě zmínky – se šátkem event. rebozem (specifický šátek určený k podobným účelům) lze masírovat, uvolňovat měkké tkáně i mobilizovat. Většinou žena klečí opřená horní částí trupu a pažemi o gymnastický míč, anebo leží na zádech. Ženám bývá toto opečování velmi příjemné, krásně u něj zrelaxují. Pokud si vypůjčí nebo zakoupí šátek, může se tuto péči naučit i jejich partner. Učím také zavinování těhotného bříška do šátku jako podporu, pomoc při nesení či bolestech, stejně jako po porodu. Neučím vázat děti do šátku, ale jistě se najdou fyzioterapeutky, které to umí.

Kontraindikace masáže šátkem/rebozem jsou například rizikové těhotenství; hrozící potrat; hrozící předčasný porod; placenta preavia; preeklampsie… raději se zeptejte terapeuta na vhodnost masáže ve Vašem případě.

Šátek se využívá také při nevýhodných polohách miminka v děloze k nápravným technikám. Ženu mohu naučit i protahování a specifické polohy z metodiky spinning babies, které pomáhají děťátku k zaujetí výhodnější polohy.

Porodní asistentka Anna Kohutová, od které jsem se rebozo techniky učila, při práci ♥ Zdroj: annakohutova.cz/rebozo

KINEZIOTEJPING – jde o lepení elastické pásky zastřižené ve zvoleném tvaru, pod určitým tahem a konkrétním směrem. V těhotenství často tejpuji křížovou oblast, hrudník a břicho jako podporu nesení. Většinou je cílem uvolnění napětí, bolesti, podpora prokrvení. Kineziotejping má kontraindikace v podobě kožních problémů a alergií na pásku, chodí na něj i ženy, kterým fyzioterapii pro rizikové těhotenství gynekolog nedoporučí.

Jedna má pacientka se zatejpovaným bříškem. Chodila 1krát týdně asi od 30.tt., protože jí páska velmi ulevovala od bolestí zad a pomáhala nést miminko.

PRÁCE S PÁNEVNÍM DNEM, POHYBLIVOST KOSTRČE A PŘÍPRAVA PORODNÍCH CEST

Předporodní péče často zahrnuje tzv. přípravu porodních cest. Jde o vyšetření a ošetření svalů pánevního dna cestou přes konečník (per rectum: v kleku, vleže na boku nebo na zádech) nebo přes pochvu (per vaginam: většinou vleže na zádech). Toto ošetření nabízí jen ti fyzioterapeuti, kteří tyto techniky ovládají.

V době těhotenství lze provést toto ošetření v celém jeho průběhu, ale musí k tomu být důvod. Například u těhotné ženy po pádu na snowboardu, kdy ji bolí kostrč a sed, je to jedna z možností volby v terapii, i když ještě není před porodem. Samozřejmě není nezbytné, máme plno jiných metod, které můžeme zkoušet. V kontextu přípravy na porod chodí na toto specifické ošetření ženy většinou od 38. týdne gravidity, není výjimkou i dříve (cca. 33.tt. a výš), zejména, pokud mají třeba velké bolesti zad a spony stydké, tak toto vyšetření konzultujeme. Nejde o rutinu, ale o možnost, kterou je třeba zvážit – její pro a proti 😊 Krásně se na toto téma na svém blogu rozepsala kolegyně Mgr. Pavla Filipová (odkaz).

Kontraindikací této terapie jsou krvácivé hemeroidy pro vstup per rectum, poranění v případě obou a samozřejmě nějaký akutní stav, nemoc, velmi opatrná bych v ambulantních podmínkách byla u rizikové rodičky.

Terapie je zahájena edukací – vysvětlím na modelu, jak pánevní dno vypadá, jak proběhne ošetření, jak dlouho bude trvat, co bude žena cítit, že můžeme kdykoli vyšetření ukončit. A hlavně – že ho ani nemusí podstupovat, kdyby přišla nabídka z mé strany. Když řeknu, že by „bylo vhodné“ nerovná se „musíte“. Pokračujeme nahřátím oblasti pánve, cca. 15 minut (délku uzpůsobuji týdnu gravidity). Klidná hudba a přítmí také pomáhají relaxaci. Samozřejmostí je soukromí a zamknuté dveře. Poté si terapeut nasadí rukavici/e a buďto bez nebo s médiem (olej, gel apod.) vstupuje SE SOUHLASEM do konečníku nebo pochvy, kde vyšetří napětí svaloviny pánevního dna a jeho funkci (stah, relaxace apod.) a pružení kostrče. Ihned následuje ošetření – tlak na tuhá či bolestivá místa a masáž svalových vláken.

Na ilustračním obrázku je krásně znázorněno, že se držíme plošně „dole“ na svalech pánevního dna. Nezaměňujte tuto techniku za Hamiltonův hmat prováděný lékařem nebo porodní asistentkou. Zdroj: onlinelibrary.wiley.com

PŘEDPORODNÍ NAPÁŘKA

Nepraktikuji napářku při osobním kontaktu, pouze Vás mohu instruovat, jak ji provádět a čeho se vyvarovat. Můžete ale narazit i na poskytovatelku napářky, která Vás tímto rituálem provede osobně.

Od ukončeného 38. týdne těhotenství se žena může napařovat v rámci přípravy na porod. Do termínu porodu 2–3krát týdně, délka dle citlivosti ženy. Pokud s napářkou začínáte, vhodnější je krátká napářka (přibližně 10–15 minut). Po termínu i 3krát denně. Přivedete k varu asi 2 litry vody, vhodíte hrst bylin a 10 minut povaříte. Sedí se na židli s otvorem nebo nad hrncem, který dáte na dřevěné prkýnko a např. obložíte dekou, ručníkem – hlavně se o něj nepopálit, nesedat přímo na horký hrnec ani nad vroucí páru. Pomalu testujte, zda již teplotu bylinné páry snesete, podle toho se nad páru usadíte. Vhodné byliny jsou například maliník, měsíček, kopřiva, levandule, dobromysl… vždy je vhodné použít spíše směs více bylin než povařit jen jednu bylinu, měla by silný efekt. Můžete použít vlastní bylinky, anebo si směs koupíte od někoho, kdo je míchá. Doporučuji například kupované směsi od Steamy.cz (odkaz).

Kontraindikace (tedy, kdy nenapařovat): křečové žíly v oblasti vulvy, vaginální infekce, herpes na genitálu, krvácivé hemeroidy + krvácení obecně, preeklampsie, porucha krevní srážlivosti, opatrně při nízkém krevním tlaku.

Napářka podporuje prokrvení v oblasti pánve, elasticitu měkkých tkání porodních cest, peristaltiku střev. Je to krásná relaxační technika, kdy věnujete pozornost jen sobě. Podporuje relaxaci svalů pánevního dna. Po napářka je skvělé přidat i masáž hráze. Některé ženy ji využívají před použitím pomůcky Aniball.

Ilustrační foto. Zdroj: Unsplash.com

Může žena otěhotnět během menstruace?

Jde o jeden z nejčastějších dotazů, ať už kladený mně nebo v různých ženských diskuzích na internetu. Desítky žen Vám odpřisáhnou, že přesně vědí, že proběhlo třeba jen jedno milování v době menstruace a žádná další už po 9 měsíců nedorazila. Tak šup na rozlousknutí záhady, zdroje na konci.

menstruace, otěhotnění
Je ženská plodnost natolik tajemná, že může žena otěhotnět kdykoli?

NE, ŽENA NEMŮŽE OTĚHOTNĚT BĚHEM MENSTRUACE,
ale může se stát následující:

1) ŽENA MŮŽE MÍT OVULACI ČASNĚ PO MENSTRUACI

Najdou-li mužské spermie po nechráněném milování vhodné prostředí v těle ženy (například stékající cervikální hlen do pochvy nebo si zalezou přímo do krypt v děložním hrdle, kde se hlen produkuje), mohou za takových podmínek přežít AŽ neuvěřitelných 7 dní [1,2]. Nejčastěji přežívají tak tři až pět dní (už těch 5 je hodně) [1,2,3].

Ten týden je vzácnější, ale může se stát! Kde se tak vysoké číslo vzalo? Některé zdroje cituji, ale dá se dohledat více výzkumů, kde se autoři snažili dopátrat, jak dlouho mohou spermie v ženském těle přežít a z jak „vzdáleného“ styku může žena otěhotnět. Na týdenní životnost můžeme pohlížet trochu kriticky s ohledem na metodu zjišťování ovulace u ženy (tedy doby uvolnění vajíčka, po které jedině je přirozené početí možné) – tedy s ohledem na metodiku studií. Jedině velmi přesně provedené a dobře načasované sonografické vyšetření by dokázalo s jistotou obstát, ale neumím si tak náročnou studii dobře představit. Pokud chceme studii na větším souboru žen/párů, musíme zvolit jiný spolehlivý nástroj, který už ale nemá takovou přesnost v určení data ovulace. Symptotermální metoda je výbornou metodou, ale přesný okamžik ovulace ani s její pomocí neurčíme. A tak, pokud bylo zjištěno, že může dojít k otěhotnění z milování 7 dní před teplotním vzestupem, může to stále znamenat, že spermie si počkala pět dní a ovulace u ženy byla dva dny před vzestupem.

Takže žena zázračně neotěhotní při menstruaci, ale to MUŽ má zázračně přeživší spermie. Vajíčko po ovulaci přežívá cca 12 hodin, při velkém optimismu 24 hodin [1,4], takže fakticky je žena „plodná“ jen jeden den v celičkém cyklu.

K otěhotnění dojde PŘI OVULACI, ale spermie mohou v těle ženy pobývat již od milování z doby během menstruace. Pozor by si na toto měly dávat ženy s krátkými cykly (25 dní a méně), dřívější ovulaci VÝJIMEČNĚ vyvolá i stres, paradoxně může i nemoc, i když jindy cykly spíše prodlužují.

2) OVULACI MŮŽE PROVÁZET KRVÁCENÍ

Zrada! Ne každé krvácení rovná se menstruace. Řada žen mívá v období ovulace lehké zakrvácení (údajně až 70 %), zašpinění, růžový výtok apod. ALE malé množství žen (<5%) během ovulace krvácí i několik dní o intenzitě menstruace [5,6]. Příčinou mohou být gynekologické problémy (např. děložní polypy, zánět čípku a další) nebo jen hormonální výkyv (výrazný pokles estrogenů před ovulací, vyšší nárůst luteinizačního hormonu při spuštění ovulace) [5].

A protože je to v době ovulace, žena samozřejmě může při nechráněném milování otěhotnět, přestože krvácí. Takovéto krvácení nazýváme ovulační, mimomenstruační nebo i spádové, ALE ŽENA NEMENSTRUUJE. Možná to vnímáte jen jako jako slovíčkaření, ale menstruace je krvácení, které přichází do dvou týdnů po ovulaci.

Takových žen není mnoho, ale každý rok poznám několik. Krvácí co dva, tři týdny. Řeší super krátké „cykly“ a na gynekologii (je-li nález v pořádku) pro ně mají jediné řešení – hormonální antikoncepci. Když si začnou sledovat cykly symptotermální metodou, zjišťují, že u nich probíhá ovulace a najednou nahlíží na své cykly v novém světle. Ne vždy se dá nad takovým krvácením zvítězit a zbavit se ho, ale minimálně se to může zkusit. Pokud je to i Váš případ, neváhejte mě kontaktovat, ráda se Vám pokusím pomoci.

Když si vzpomenu na těch několik diskuzí, kterých jsem se účastnila, kdy ženy zarytě tvrdily, že otěhotněly třeba z milování dva dny před menstruací, anebo při menstruaci, že to vědí přesně… Žádné nemohu vymluvit „její pravdu“. Některým to dokonce posvětil i jejich gynekolog, že „se to může stát“. O to je celá věc smutnější. Jsem na straně lékařů a výzkumníků, kteří provádí studie a analyzují téma do hloubky. Hlavně biologii těla neoklameme. A i když mi někdo bude tvrdit, že zázraky se dějí a nevím všechno. Nevím. Ale jedno je již desítky let prozkoumáno, a to, že otěhotnět může žena pouze při ovulaci a ovulace s menstruací se nedějí ve stejný čas. Ovulace a ovulační krvácení ve stejnou dobu se však nevylučují. Proto, ženy, učte se číst ve svých cyklech a rozumět své plodnosti 🙂

Reference

1.        Raith-Paula, E., Frank-Herrmann, P., Freundl, G., & Strowitzki, T. (2013). Natürliche Familienplanung heute. Springer, Berlin, Heidelberg. ISBN-13 978-3-540-73439-0.

2.        Ferreira-Poblete, A. (1997). The probability of conception on different days of the cycle with respect to ovulation: An overview. Adv Contracept, 13(2-3), 83-95.

3.        Wilcox, A. J., Weinberg, C. R., & Baird, D. D. (1995). Timing of sexual intercourse in relation to ovulation. Effects on the probability of conception, survival of the pregnancy, and sex of the baby. N Engl J Med, 333(23), 1517-1521.

4.      Royston, J. P. (1982). Basal body temperature, ovulation and the risk of conception, with special reference to the lifetimes of sperm and egg. Biometrics, 38(2), 397-406.

5 .      Twiss, J. J. (2013). A new look at abnormal uterine bleeding. Nurse Pract, 38(12), 22-30.

6.      Dasharathy, S. S., Mumford, S. L., Pollack, A. Z., Perkins, N. J., Mattison, D. R., Wactawski-Wende, J., & Schisterman, E. F. (2012). Menstrual bleeding patterns among regularly menstruating women. American journal of epidemiology175(6), 536–545.

5 praktických rad, jak si zvýšit šance na otěhotnění

Tento článek dobře poslouží nejenom ženám a párům, kteří se otevřeli početí dítěte teprve nedávno, ale i všem dlouhodobým „snažilkám“. Následující rady mohou Vás a Vašeho partnera nejenom přiblížit až o několik měsíců k vašemu vysněnému děťátku, ale zároveň se díky nim dozvíte, kde mnoho párů chybuje a může až nevědomky početí bránit.

Svalstvo pánevního dna se rozpíná ve třech vrstvách.

1. Prokrvte své pánevní dno

Náš životní styl se během posledních několika dekád změnil v sedavý. Zdravotní doporučení pro dospělé jedince je ujít denně alespoň 10 000 kroků, věnovat se v týdnu pohybu alespoň 150 minut na úrovni střední zátěže (abyste se zpotila) a snažit se přerušovat sezení tak často, jak to jen půjde (klidně i několikrát za hodinu).

Pokud přes den hodně sedíte nebo stojíte, bude Vaše lůno s velkou pravděpodobností potřebovat extra péči. Prokrvení je důležité pro správnou funkci reprodukčních orgánů, lepší prožitky při milování, pro růst děložní výstelky, uhnízdění embrya i následnou výživu miminka v bříšku.

Jak si zvýšit cirkulaci krve a lymfy v oblasti podbřišku? Chůzi (svižná i pomalá), pravidelný pohyb (posilování, protahování, kardio) a přerušování sezení jsem už zmínila. Pokud milujete tanec, tančete. V rámci sebepéče si dopřejte masáž podbřišku. Pánevní dno krásně prokrví i milování, při kterém můžete trénovat stahování svalů pánevního dna. Ty je třeba umět i relaxovat. Cíleně pracovat s pánevním dnem se dá naštěstí snadno naučit a pod vedením zkušené fyzioterapeutky to půjde hladce.

2. Lubrikace může zabíjet spermie

Pokud čas od času šáhnete při milování po lubrikantu, tak zbystřete. Běžně používané lubrikanty nejsou příliš nakloněny přežití spermií, i když nejde přímo o spermicidy. Dokonce i přírodní lubrikanty jako kokosový nebo sezamový olej, anebo nevině se tvářící dětský olejíček, mohou spermiím škodit. Některé oleje či lubrikanty spermie přímo zabíjí, jiné snižují jejich pohyblivost 5–30 minut po ejakulaci [1]. Pokud si přejete otěhotnět, volte raději lubrikanty podporující přežití spermií a tím i početí [2].

Ráda bych dodala, abyste na základě této informace nepovažovali běžné lubrikanty za antikoncepci!! Spermiím sice neprospívají, ale nejde o spermicidy.

Plánování rodičovství by mělo být společným tématem obou partnerů.

3. Správné načasování

Šokující výsledky přinesl v roce 2012 výzkum zdravotní sestry Kerry Hampton, Ph.D. [3]. Kerry prováděla šetření na klinikách asistované reprodukce u žen, kterým se nedařilo otěhotnět rok i déle. Přestože si při vstupním pohovoru myslelo až 80 % žen, že ví, kdy jsou v cyklu plodné a kdy je tedy spojení vajíčka a spermie možné, pravdu mělo POUZE 13 % ŽEN. 87 % „vyzpovídaných“ žen mělo o své plodnosti více či méně mylné informace a neuměly správně vymezit plodné období v cyklu. Určování plodného období pomocí mobilních aplikací založených na kalendářní metodě, anebo pomocí ovulačních testů může být u řady žen kontraproduktivní. Pokud se chcete lépe zorientovat v plodných a neplodných dnech cyklu a zvýšit si tak šance na otěhotnění, stáhněte si průvodce Na vlnách plodnosti.

4. Znalost délky luteální fáze

Aby se oplodněné vajíčko mohlo úspěšně uhnízdit v peřince děložní sliznice, potřebuje k tomu dostatek času a dostatek hormonu progesteronu. V opačném případě hrozí raný potrat. Naštěstí je tento dostatek měřitelný. Zdravá luteální (poovulační) fáze by měla trvat alespoň 12 dní, jsme-li otevřené početí, tak ideálně 13 dní i déle. Některé ženě může stačit luteální fáze o délce 10 dní a úspěšně otěhotní a dítě donosí, ale s kratší luteální fází stoupá riziko nezdárného uhnízdění a potratu [4].

5. Správné užívání předepsané léčby

Pokud je luteální fáze nedostatečná, předepisuje se gestagenní léčba, kterou je třeba správně načasovat – jde o podávání syntetického nebo přírodního progesteronu k podpoře uhnízdění a udržení těhotenství v prvních týdnech. Někdy se tato léčba dává preventivně, když se páru delší dobu nedaří, jindy cíleně při krátké poovulační (tzv. luteální) fázi nebo jako prevence (dalšího) potratu. Gestageny jsou léky jako např. Utrogestan, Gynprodyl, Duphaston, Provera, Agolutin. Aby měly žádoucí efekt, je třeba podávat je po ovulaci. Ne od 16. dne cyklu. Ne od 18. dne cyklu. Ani od 22. dne cyklu. Po jasně prokázané ovulaci. A ta probíhá u každé ženy v každém cyklu individuálně. Nejsme roboti a nemusíme sedět do tabulek 😉 Jak spolehlivě stanovit ovulaci a délku luteální fáze, anebo zjistit, zda jsou cykly anovulační, se rovněž dozvíte v průvodci Na vlnách plodnosti.

Reference

1.        Sandhu RS, Wong TH, Kling CA, Chohan KR. In vitro effects of coital lubricants and synthetic and natural oils on sperm motility. Fertil Steril. 2014 Apr;101(4):941–944.

2.        Mackenzie SC, Gellatly SA. Vaginal lubricants in the couple trying-to-conceive: Assessing healthcare professional recommendations and effect on in vitro sperm function. Alves MAG, editor. PLoS One. 2019 May 14;14(5):e0209950.

3.        Hampton KD, Mazza D, Newton JM. Fertility-awareness knowledge, attitudes, and practices of women seeking fertility assistance. J Adv Nurs. 2013;69(5):1076–1084.

4.      Shah D, Nagarajan N. Luteal insufficiency in first trimester. Indian J Endocrinol Metab. 2013;17(1):44.

Menstruační cyklus jako ukazatel životní síly ženy

Slyšela jste o vitálních projevech našeho zdraví? Lékaři pomocí čtyř základních vitálních znaků monitorují a hodnotí náš zdravotní stav. Jde o tepovou frekvenci, krevní tlak, tělesnou teplotu a dechovou frekvenci. Tito ukazatelé pomáhají se stanovením správné diagnózy, hodnocením závažnosti onemocnění, případně jak dobře reaguje jedinec na léčbu.

Ženy mají navíc ještě pátý vitální znak, kterým je jejich menstruační cyklus. V roce 2004 uspořádali představitelé Společnosti pro výzkum menstruačního cyklu (ano, něco takového opravdu existuje) vědecké fórum, při kterém hodnotili menstruační cyklus jako vitální projev ženského zdraví [1]. Americká akademie porodníků a gynekologů pak deset let na to, v roce 2015, oficiálně vydala zprávu, že by měl být menstruační cyklus dívek a žen uznán a hodnocen jako pátý vitální znak, s doporučením, aby si dívky již od útlého věku sledovaly své cykly, aby se vyhnuly zdravotním problémům do budoucna [2,3].

Navzdory tomuto pokroku zůstává význam ženských cyklů nepochopen. Mnoho gynekologů, a někdy i ženy samé, cykly odmítá jako něco nepodstatného a pro ženu zbytečného. Na internetu jsem narazila na trefné přirovnání, že odmítání menstruačního cyklu jako přirozené součásti ženy, je, jako bychom výšku krevního tlaku považovali za neblahý důsledek toho, že máme srdce. Stejně jako krevní tlak vypovídá o zdravém srdečním cyklu, tak menstruační cyklus vypovídá o zdraví ženy (nejen reprodukčních orgánů).

Photo by Timothy Paul Smith, CC0 licence

Menstruační cyklus, to není jen menstruační krvácení. Cyklus začíná prvním dnem menstruačního krvácení (červená krev, nikoli béžové-hnědé-černé špinění) a končí posledním dnem před novou menstruací (tehdy se u některých žen objevuje špinění, ale nemusí nic).

Nejdůležitější událostí v menstruačním cyklu je ovulace. Jde o chvilkovou událost, při které se uvolní zralá ženská pohlavní buňka (vajíčko) z folikulu ve vaječníku. Ale vůbec to, že ovulace proběhne, a změny, které se před a po ní v těle dějí, to vše velmi významně ovlivňuje ženu a její zdraví. Ženy s ovulačními cykly mají snížené riziko vzniku rakoviny endometria dělohy (vnitřní výstelka) a prsu, snížené riziko rozvoje srdečně-cévních onemocnění a osteoporózy (řídnutí kostí). Užíváním hormonální antikoncepce se o tyto benefity žena připravuje, protože pod vlivem umělých hormonů antikoncepce je ovulace v cyklech blokována a od syntetických estrogenů ani progestinu nemůžeme očekávat, že by měli stejný ochranný vliv na naše cévy a kosti jako přirozené hormony [4–6].

Průběh menstruačního cyklu krásně reflektuje hormonální činnost a její souhru, neboť cyklus je přímo řízen hormony. Bez správné hormonální funkce není cyklus (tzv. amenorrhea), anebo aspoň ne zdravý cyklus (vyskytnou se nepravidelnosti a jiné anomálie).

Milé ženy, naslouchejme našim tělům, našim cyklům. Odměnou nám bude rychlejší rozpoznání stavu nemoci, poznání své ženskosti a síly naší přirozené plodnosti.

Reference

1.        Dan AJ. What Have We Learned? An Historical View of the Society for Menstrual Cycle Research. NWSA J [Internet]. 2004;16(3):45–55. Available from: https://muse.jhu.edu/article/175039

2.        American Academy of Pediatrics Committee on Adolescence, American College of Obstetricians and Gynecologists Committee on Adolescent Health Care, Diaz A, Laufer MR, Breech LL. Menstruation in girls and adolescents: Using the menstrual cycle as a vital sign. Pediatrics. 2006 Nov;118(5):2245–2250.

3.        American College of Obstetricians and Gynecologists Committee on Adolescent Health Care. Menstruation in girls and adolescents: Using the menstrual cycle as a vital sign [updated]. Obs Gynecol. 2015;126:e143–146.

4.        Vigil P, Lyon C, Flores B, Rioseco H, Serrano F. Ovulation, a sign of health. Linacre Q [Internet]. 2017 Nov;84(4):343–355. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29255329

5.        Seifert-Klauss V, Schmidmayr M, Hobmaier E, Wimmer T. Progesterone and bone: A closer link than previously realized. Climacteric. 2012 Apr;15 Suppl 1:26–31.

6.        Kaaks R, Berrino F, Key T, Rinaldi S, Dossus L, Biessy C, et al. Serum sex steroids in premenopausal women and breast cancer risk within the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC). J Natl Cancer Inst. 2005 May 18;97(10):755–765.